Předchozí zkušenosti gravimetrického monitoringu stavu PZP

V Rusku byla zkušební varianta gravimetrického měření, používaného ke kontrole využívání PZP, zahájena v roce 1975. Pozorování byla prováděna u zásobníků plynu Něvský, Kalužský a Šelkovský v průběhu 10 let. Výsledky dokázaly geologickou efektivitu tohoto způsobu měření. Kromě toho ukázaly na možnosti, které tento způsob měření podzemních zásobníků plynu nabízí. Například bylo možné díky měření určit směry přetékání plynu za hranice zásobníku, přesně lokalizovat prostory jeho druhotné akumulace – což bylo potvrzeno následnými vrty – a také určit zóny nenasycenosti kolektoru v místě, kde se těžební vrty během odběru plynu rychle zavodňují.

Postupný přechod ze zkušebního monitoringu na provozní cyklus pozorování byl v té době ale omezen technickými charakteristikami tehdejší sériově vyráběné gravimetrické techniky. Ta umožňovala přesnost měření na úrovni 10 mkGal a to ještě za předpokladu, že byla současně použita skupina pečlivě vybraných gravimetrů. Nedokonalostí programového zajištění a nedostatečné propracování většího okruhu otázek, spojených se zahrnutím celého spektra faktorů, zkreslovalo cílový signál. Proto byly koncem 80. let tyto práce zastaveny, aniž by došlo k ukončení zkušební doby.

Přesto dosažené výsledky jednoznačně potvrdily principiální možnost využití vysoce přesné gravimetrie, dnes dosahované mnohem výkonnějšími a násobně přesnějšími gravimetry, nejen ke kontrole těžby plynových ložisek, ale i kontrole průběžného stavu využití PZP.